Vývojová dysfázie je záludná a komplexní diagnóza. Ačkoli dítě vidí a slyší správně, nedochází ke správnému zpracování sluchových a zrakových signálů v centrální nervové soustavě což má za následek nedostatky v těchto oblastech. Jedna z oblastí je i zraková paměť. Děti ji začnou uplatňovat hned v počátcích čtení a je důležité ji v předškolním věku trénovat. Následující aktivity jsou možné dělat doma s minimem pomůcek při hře, aniž by dítě poznalo, že se zrovna učí. A ani není potřeba zrovna vytahovat logopedický sešit.
- Vzpomeneš si? Předložíte před dítě 6 různorodých předmětů z domácnosti (kartáček, sponka, lžička, kolíček, izolepa, figurka z lega, bonbon,… a dítě necháte na předměty chvíli koukat (cca 20 sekund) . Pak předměty zakryjete třeba kartonem. Dítě se snaží vybavit si předměty a vy vytahujete vyjmenované předměty před něj. Pokud se dítěti nedaří, snižte počet předmětů.TIP: lze si zahrát v dlouhé chvíli s předměty co máte v kabelce, v peněžence,..
- Zmizelé zvířátko: Další verzí hry je, že ukážete dítěti 5 obrázků – ideální jsou kartičky pexesa, na kterých jsou např. zvířata, které dítě zná. Pak opět zakryjete vše a jednu kartičku dáte pryč. Odkryje zbylé 4 a dítě si má vzpomenout, která chybí.
- Dalším stupně pak je určení pořadí. Začněte například se třemi obrázky (lze ale použít lego kostky, kinder figurky, pastelky nebo plyšáky). Seřaďte je do řady a pak je zakryjte, zamíchejte a dítě má za úkol je dát na správné místo. Obtížnost se ztěžuje počtem předmětů, nikoliv časem, který děti mají. Děti samotné si často řeknou „už“.
- Bylo to na obrázku? Můžete s dítětem zahrát i jiný typ hry, kdy ukážete papír s více obrázky, dítě si ho prohlíží delší dobu (1-2 minuty) může to být dvoustrana z knihy, ideálně aby na obrázku bylo alespoň 20 věcí k pojmenování. Pak papír zakryjete a ptáte se: „Byla na obrázku opice?“ apod.
- Výborné je nestárnoucí pexeso. Podporuje nejen rozvoj zrakové paměti, ale lze také rozvíjet slovní zásobu, zpřesňovat početní představy a předmatematické schopnosti, a nebo můžete trénovat barvy.
- Co je jinak? Tuto hru můžete hrát i se sourozencem aktivně ho zapojit. Ale poslouží i rodič. Hra se hraje tak, že dítě si pořádně prohlédne rodiče (oblečení, vlasy, brýle, boty, šperky). Pak zajde rodič za roh a něco si převleče, nebo se jinak učeše, vymění náušnice, rozváže tkaničky, dá si rtěnku – fantazii se meze nekladou. Dítě hádá, co je jinak. Pokud má dítě se hrou velké obtíže, vyfoťte se před a po do mobilu a společně s dítětem porovnávejte fotky, zda uvidí změnu na fotce.
Věřím, že tyto aktivity budou dítě bavit, bude rádo za čas strávený se svým rodičem posune sevé zrakové schopnosti zase o kousek dál!
